Umělé dýchání


Jak bylo uvedeno v předchozích článcích, KPR se skládá z nepřímé srdeční masáže a umělého dýchání. Mezi veřejností je bohužel rozšířen mýtus, že od umělého dýchání se již dávno upustilo a že resuscitace = provádění nepřímé srdeční masáže. Není tomu tak. Statistiky a matematické modely hovoří jasně. Zásoba kyslíku, která je v krvi pacienta, se vyčerpá během 2-4 minut po srdeční zástavě. Poté již bez ventilace „pouze“ nepřímou srdeční masáží čerpáme krev, která v sobě nemá téměř žádný kyslík.

Jak evropská resuscitační rada, tak mezinárodní výbor pro resuscitaci shodně doporučují následující pravidlo: Všichni zachránci by měli provádět nepřímou srdeční masáž u pacientů se zástavou krevního oběhu. Ti zachránci, kteří umí a jsou schopni provádět umělé dýchání, by měli provádět i umělé dýchání. Důvod je jasný:

Umělé dýchání zvyšuje kvalitu KPR:

  • U dětí
  • U dospělých, kteří mají zástavu krevního oběhu z důvodu dušení.
  • V případech, kdy není ZZS na místě během prvních několika minut (tedy velmi často).

A tím se dostáváme k zásadnímu problému. Bez správného tréninku je téměř nemožné provádět umělé dýchání správně. V podstatě to platí i pro nepřímou srdeční masáž, ale pro umělé dýchání dvojnásob. Bez nácviku na figuríně nemáte odhad, jakou silou hrudník stlačovat, jak rychle, jak správně držet hlavu pacienta, jak moc do pacienta vdechnout a jakým způsobem,… Mohli bychom pokračovat dále. Zkrátka, abyste mohli správně resuscitovat, musíte si to natrénovat. A to po internetu nejde!

Níže si teoreticky vysvětlíme správný postup umělého dýchání:

  • Umístěte jednu ruku na čelo pacienta a druhou rukou ho uchopte za bradu. Zakloňte mu hlavu a tahem za bradu otevřete ústa.
  • Palcem a ukazováčkem ruky, kterou máte na čele pacienta, mu stiskněte nosní křídla (zacpěte nos).
  • Nadechněte se tak, jak normálně dýcháte (ne moc zhluboka ani mělce) a umístěte svoje ústa kolem úst pacienta. Pevně se přitiskněte, aby vzduch neunikal okolo.
  • Vdechněte do pacienta plynule, ne prudce. 1 vdech by měl trvat cca 1s. Při vdechování sledujte hrudník pacienta. Pokud se zvedá, provádíte umělé dýchání správně.
  • Objem 1 vdechu by měl být přibližně 6-7 ml/ kg hmotnosti pacienta, tedy u dospělého cca 500-600 ml.
  • Po vdechu udržujte záklon hlavy pacienta, oddalte svoje ústa a nechte pacienta vydechnout.
  • Zatímco pacient vydechuje, znovu se nadechněte a po jeho výdechu znovu do pacienta vdechněte.
  • Celá sekvence dvou umělých dechů by neměla trvat déle než 10s.
  • Po provedení dvou vdechů začněte ihned znovu provádět nepřímou srdeční masáž. Pokračujte v rytmickém střídání nepřímé srdeční masáže a umělého dýchání v poměru 30:2 u dospělých nebo 15:2 u dětí.
  • Nepokoušejte se v jedné sekvenci o provedení umělého dýchání více jak dvakrát. Pokud se Vám nedaří do pacienta vdechnout, zkontrolujte, zda má správně zakloněnou hlavu a vyčištěnou dutinu ústní. Pokud stále nejde do pacienta vdechnout, vraťte se k nepřímé srdeční masáži a umělé dechy zkuste v příští sérii.
  • Pokud se rozhodnete neprovádět umělé dýchání, provádějte nepřímou srdeční masáž bez přerušování s frekvencí 100-120/min.
  • Dýchání z úst do nosu: Jedná se o alternativní možnost umělého dýchání, pokud má pacient závažné poranění dutiny ústní nebo nelze ústa otevřít. Také lze tuto techniku využít při umělém dýchání ve vodě.
  • Dýchání z úst do tracheostomie: Pokud má pacient tracheostomii a vyžaduje umělé dýchání, dýchejte do tracheostomické kanyly. Dýchání do úst či nosu by v tomto případě nemělo smysl.

Níže na obrázku je zobrazen princip umělého dýchání a krátké instruktážní video.

V dalším článku se dozvíte, jak provádět resuscitaci u dětí.

Chcete umět správně poskytnout první pomoc? Chcete se naučit mnohem více a vše si důkladně prakticky vyzkoušet? Chcete se učit od profesionálních záchranářů? Vyberte si z naší nabídky kurzů první pomoci a my Vás vše naučíme!
Kurzy první pomoci

Princip umělého dýchání

Videonávod umělé dýchání